![]() |
![]() |
Insolvenční řízení má několik fází. Průběh jednotlivých řízení se může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Insolvenční řízení ve většině případů probíhá v zásadě v těchto fázích:
K podání návrhu je oprávněn dlužník i věřitel. Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.
Insolvenční návrh je povinen podat dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to:
Povinnost podat insolvenční návrh mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci.
Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu.
Insolvenční návrh musí zejména obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.
Pokud návrh podává dlužník sám na sebe, musí v něm uvést rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy:
V návrhu lze také navrhnout způsob řešení úpadku. Povinnost uvést způsob řešení úpadku má dlužník, který se chce oddlužit, v takovém případě je nutné s návrhem rovnou spojit i návrh na oddlužení.
Ať už podává návrh dlužník nebo věřitel, musí být vždy jasně specifikováno, kdo je navrhovatel a kdo dlužník a proč existuje předpoklad úpadku. Návrh musí směřovat na krajský soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo dlužník. Je-li návrh podán k nesprávnému soudu, soudy si mezi sebou návrh přepošlou.
Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu.
Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu mimo dobu úředních hodin, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne.
Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.
Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, a trvají do skončení insolvenčního řízení, nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak.
Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení. Dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.
Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat:
Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.
Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.
Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.
V případě, že v insolvenčním návrhu není navrhován způsob řešení úpadku, rozhodne o něm insolvenční soud samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku.
Jedná se v podstatě o zpeněžení majetku dlužníka (není vyloučeno ani zpeněžení podniku dlužníka) a výtěžek dle pravidel rozdělen mezi věřitele. V případě, že dlužníkem je fyzická osoba-nepodnikatel nebo roční obrat dlužníka nepřesahuje 2 mil. Kč a nemá více než 50 zaměstnanců, může soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkurzu, který je zjednodušeně řečeno zkrácenou a zjednodušenou formou konkurzu.
Reorganizace je určena zejména pro velké dlužníky- podnikatele, jejichž roční obrat činí minimálně 100 mil. Kč nebo mají-li více než 100 zaměstnanců. Reorganizace je dále určena pro ostatní dlužníky-podnikatele, kteří se na reorganizaci dohodnou se svými věřiteli = tzv. předbalená reorganizace, u které nezáleží na ročním obratu nebo počtu zaměstnanců, ale na tom, zda je skutečně co reorganizovat. Dlužníci v procesu reorganizace musí být schopni za určitých podmínek dále pokračovat v podnikání. Základním principem reorganizace je dosažení vyššího uspokojení oproti konkurzu za současného zachování podniku dlužníka.
Oddlužení je podle insolvenčního zákona určeno pro dlužníky- nepodnikatele, kteří jsou schopni svým nezajištěným věřitelům jednorázově nebo ve splátkách uhradit alespoň 30% jejich pohledávek po dobu 5 let. Možnost oddlužit poskytuje dlužníkovi dostat druhou šanci, kdy po uhrazení alespoň 30% svých dluhů (možno i méně, ale věřitelé musí s tím souhlasit) je dlužník osvobozen od placení zbytku dluhů. Dlužník musí ovšem splnit přísné podmínky a nesmí se jednat o nepoctivý záměr. Insolvenční soud může stanovit jinou výši měsíčních splátek. Pokud bude dlužník schopen svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 50% jejich pohledávek, je možné se s věřiteli dohodnout jinak. Tento způsob oddlužení není určen pro řešení podnikatelských dluhů, dále se posuzuje nejen to, zda je dlužník v době podání návrhu na povolení oddlužení nepodnikatel, ale taky povaha jeho dluhů.
| rychlá půjčka | půjčky bez poplatku a příjmů | půjčky bez registru ihned | půjčky online | exekuce nemovitosti |
| půjčky bez registru | půjčky ihned | půjčka na exekuce | půjčky Praha | nebankovní hypotéka |
| info@pujcky-nemovitosti.cz | www.pujckynemovitosti.cz | půjčky Brno | ||
| Copyright© 2011 JMG Investments s.r.o, Publikování nebo další šíření obsahu www.pujckynemovitosti.cz je bez písemného souhlasu JMG Investments. s.r.o.zakázano | ||||